Zjistěte, jaká je historie plastů a přiučte se něco zajímavého z oblasti jejich vývoje! Začneme u neandrtálců a skončíme u revolučního vstřikování plastů. 

Polymerní materiály známé jako plasty, jsou makromolekulární látky, které se dají teplem nebo tlakem tvarovat. Tehdy našly největší uplatnění v armádě a původní plastové výrobky byly velmi křehké a lehce se daly rozbít. V současnosti je trendem používání recyklovatelných plastů, které je možné nově a nově použít.

Neandrtálci používali první plast

Historii plastů registrujeme v 19. století. I když existují důkazy, že už neandrtálci uměli pracovat s materiály, které měly lepící vlastnosti. A ve středověku tamní obyvatelé používali plasty přírodního původu. Rohovinu býka nechali při 125 °C změknout a hmotu poté vyváleli. Materiál pak používali jako sklíčko do luceren nebo do oken.

Historie výroby plastů

Doba, kdy můžeme doopravdy mluvit o skutečné historii objevu plastu je v roce 1862, kdy v Londýně na průmyslové výstavě byla tehdy představena nová hmota. Látka, která byla tvrdá jako rohovina a zároveň ohebná jako kůže. Dala se odlévat, lisovat, barvit a řezat.

Angličan Alexander Parkes vytvořil směs z chloroformu a ricinového oleje a pojmenoval ji jako parkesin. Touto směsí vytvořil základ pro dnešní a soudobé plasty. Dalším úspěchem byl plast celuloid, za který obdržel patent.

Celuloid vznikl jako sloučenina poměru 70 – 80 dílů nitrocelulózy s 11% obsahem dusíku a 30 dílů kafru, který složí jako rozpouštědlo. Dále obsahuje 14 dílů barviva, 1 až 5 dílů etanolu včetně malého množství potřebných stabilizátorů a přísad, které udržují materiál trvanlivějším a také méně hořlavým.

Američan Jihn Wesley se následně postaral o rozšíření celuloidu. Používal se na výrobu ping-pongových míčků, vložek do límečků, kulečníkových koulí a hlavně k výrobě filmů.

Filmový průmysl byl snad největším odběratelem celuloidu. A to proto, že tento materiál byl velmi pružný, průhledný a příznivý k nanášení fotocitlivé vrstvy. I když měl řadu nepříznivců, jako jsou archiváři nebo promítači filmů, protože celuloid umí napáchat i pěknou katastrofu. Výborně totiž hoří i bez přístupu vzduchu.

Plasty, bez kterých už to jinak nejde

Historie plastových obalů je široká, zmiňme si ty nejpodstatnější objevy, bez kterých si dnes nedokážeme představit vlastní život.
Guma – vinylchlorid vynalezli v roce 1835 a zaručil vývoj gumárenského průmyslu. V roce 1839 byl objeven proces vulkanizace, který zdokonalil vlastnosti gumy. Učinil gumu odolnou vůči teplu a nízkým teplotám.
Nádoby pro deodoranty – tvarované deodorantové zmáčknutelné nádoby zavedli v roce 1947.
Celofán – už od roku 1960 je komerčně využíván pro balení výrobků.
PET lahve – lahve vyrobené z polyetylénterftalátu jsou dostupné od 80. a 90. let dvacátého století. Na trh prvně vstoupily jako balení nápojů v roce 1977. A od roku 1980 do nich plníme i teplé nápoje.

Zpracování a výroba plastů

Před zpracováním plastů na výrobky se k makromolekulárním látkám téměř vždy přidávají různá plniva a přísady, které usnadňují technologické zpracování plastů, zlepšují vlastnosti a vzhled výrobků. Plnivem může být křída, grafit, skleněná vlákna anebo textilní či papírová drť. Jako přísada mohou sloužit různá změkčovadla, pigmenty k barvení a dobarvování hmoty či stabilizátory podporující zvýšení stálosti plastu vůči teplotě.

Velký přelom nastal se vstřikováním plastů

Historie vstřikování plastů je spojena se jmény bratří Hyattů. Na zpracování materiálu termoplastu celuloidu postavili zařízení skládající se z parou vytápěného válce s hydraulickým pístem položeným ve vertikální poloze a tryskou, která byla umístěna kolmo na osu válce. Dotékala se dvoudílné ocelové formy, která byla uzavřena druhým hydraulickým válcem.

Tak přesně vypadal první vstřikovací stroj, který vyrobil první výstřiky. Ve velkém se vyráběly kovové přezky, které byly určeny pro potřeby americké armády a dřevěná jádra štětek na holení.

V ČR historie vstřikování plastů má jiný průběh. Je rozdělena do 3 etap, které jsou závislé na politickém uspořádání státu. Mezi špičku dnešních vstřikolisů patří japonské stroje ROBOSHOT postavené na technologii elektronického vstřikování.

Z historie plastů a historie vstřikování plastů se můžete lehce přesunout do reality. Poznejte základy technologie vstřikování plastů. Jedná se o nejrozšířenější a zatím nejmodernější technologii výroby plastů.