FANUC vytvořil univerzální komunikační platformu pro továrny budoucnosti. Plus další novinky Mezinárodního strojírenského veletrhu 2019 v Brně

Text a foto: Jan Strmiska

 

Ano, všechny informace jsou dnes už online, stačí jen swajpovat po displeji. Ale jak se nejlépe přesvědčit o tom, že všechny ty stroje nejsou jen fake news s přehnaně optimistickými parametry? Můžete vyrazit za výrobci do Japonska a nebo levněji na nejvýznamnější průmyslový veletrh ve střední Evropě. MSV Brno bylo letos samozřejmě zase o něco víc 4.0. Jaké jsou hlavní novinky?

Je čas spojit všechny roboty dohromady

Ty hodné kolaborativní zelené, i ty „zlé“ v klecích. A to všechno se zbytkem celé výroby. Teď už to půjde jednodušeji. V Brně jsme totiž poprvé naživo spatřili ukázku způsobu, jak dosud zmatenou babylónskou civilizaci všech strojů a různých platforem v továrnách spojit univerzálním komunikačním standardem.

To už je tady zase Průmysl 4.0?

Už nesnášíte ty řeči o Průmyslu 4.0? Slovy klasika, je to něco, o čem všichni mluví, ale ještě to nikdo neviděl. Jenže s nástupem je to asi jako kdysi s příchodem Facebooku. Dlouhé roky se o něm jen mluvilo, a pak, přes noc, při dosažení jisté kritické velikosti, byl všude. Takže je potřeba být připraven. Vzhledem k tomu, že je to vlastně budoucí sociální síť pro průmyslové stroje, kdo jiný by měl konečně sjednotit standardy, než největší výrobce robotů na světě?

Nejsou ale už na trhu i jiné systémy?

O něco se už pokusili i jiní, nicméně systém FIELD je jedinečný. V principu totiž vlastně kopíruje osvědčený princip moderních platforem storů s aplikacemi, jak to vynalezl kdysi Apple. Výrobce (FANUC) kontroluje bezpečnost celé platformy a aplikací. Na vývoji aplikací se pak může podílet jakýkoli vývojář. FANUC jen zkontroluje jeho appku, certifikuje a ve své výrobě ji pak může použít kdokoli. FIELD je pak něco jako překladač, který dokáže sjednotit stroje a komunikaci všech možných přístrojů a jejich generací v celé továrně, navíc jim nazpět překládá příkazy. Už jen fantazie vývojářů je pak stropem možností aplikací. 

A jak to vypadá ve skutečnosti?

Fyzicky je to černý box, který ovládá až 10 subjektů a těchto jednotek k sobě můžete připojit libovolně mnoho. Základní systém FANUCu už teď umí nejen v reálném čase sledovat stav strojů, ale především analyzovat nestandardní chování a predikovat problémy. Naplánuje tak opravy ještě před tím, než se závada projeví. Tento systém prediktivní údržby je něco jako 24/7 lékařský preventivní monitoring a průběžná úprava jídelníčku. Jak všichni víme, prevence dramaticky ušetří na léčbě. S těmi daty pak navíc můžete dále kreativně pracovat. Zapojit strojové učení, připojit další senzory, prostě cokoliv.

A nemůže mi to někdo hacknout?

To právě ne. Jednou z unikátních výhod FIELDu je to, že dokáže pracovat naprosto offline, bez komunikace s vnější sítí. Obrovsky tak urychluje komunikaci strojů a především je to nenapadnutelné zvenku. Celá továrna tak má (pokud nezvolíte jinak) oddělenou komunikační síť jen pro výrobu. Tohle není paranoidní opatření. Pro budoucnost je to nutnost.

Převálcuje 3D tisk všechno?

Kromě trendu 4.0 nás na veletrhu zajímal i pokrok 3D tisku. Na stánku Vysokého učení technického v Brně například studenti předváděli robotický 3D tisk. Ten, oproti klasickému vrstvení po horizontálních vrstvách, umožňuje během výroby natáčet tiskové hlavy. Tisknou tak dokonce i na kolmou vrstvu nebo tak dokáží přidávat další vrstvy na už vyrobené součásti. Roboticky tisknou i polymerní beton, což ve skutečnosti vypadá jako něco mezi asfaltem a betonem. Má odolnost proti UV, takže je to skvělé pro venkovní aplikace.

Vysoké školy jsou tedy leadeři vývoje?

Jak se to vezme. Je zajímavé sledovat různé přístupy i v rámci jedné školy. Třeba zmíněný VUT dále představoval projekty jako autonomní Dron Uranus-X3, který dokáže vytvořit 3D mapu terénu s přesností milimetrů, ale taky předváděli Falcon, tedy „nejrychlejší pneumatické vozidlo na stlačený vzduch na světě“. Což v překladu znamená, že to vozítko chvíli jede 55 km/h. Jistě je to skvělé na závodění s podobnými pneumobily, ale když jsem se ptal, k čemu to tedy opravdu je, kluci se jen smáli. Prostě nejen betonem živ je člověk, školy jsou také pro vzbuzení nadšení.

A co další školy?

Efektní byla také sousední prezentace ČVUT s flutterovou analýzou letadel. Účelem je zjistit kritickou rychlost flutteru letounu. To je ten moment, kdy se letadlo celé rozkmitá a dojde k jeho okamžité destrukci. Ve své vlastní laboratoři už na ČVUT analyzovali 27 letadel. 

Vzrušující jsou i tribologické povlaky na kloubní implantáty ze stejné školy. U nich byla přizpůsobena adhezní mezivrstva z titanu a niobu tak, aby odolávala koroznímu prostředí lidského těla. Samy implantáty jsou opět vyrobeny technologií 3D tisku, ale z prášku. Tohle už není žádná hrbolatá věc, jak to zatím známe z domácího 3D tisku.

A tradiční technologie jako vstřikování plastů už tedy nemají šanci?

Kdepak, ty rozvíjejí paralelně také. Stejně jako laserové tiskárny možná nikdy nenahradí rotačky, ani 3D tisk se nechystá zničit klasickou plastařinu. Tyto technologie budou existovat vedle sebe. Například opět firma FANUC tentokrát v plastařském pavilonu předváděla svou technologii velmi jemného vstřikování plastů pomocí plně elektrických strojů. Řada ROBOSHOT vychází z jejich zkušeností největšího výrobce motorů a dlouhodobě osvědčené CNC technologie. Lisy celé této řady jsou o třídu přesnější, než je běžné, což je zásadní výhoda pro titěrné aplikace například optického průmyslu. Dioptrické čočky nebo světlomety aut vyžadují dokonalost. Výhoda řešení ROBOSHOT je v propojení s robotickými geny FANUCu. Celá řada je tak přesná, že i standardní stroje mohou být použity k výrobě specializovaných předmětů. Umí vstřikovat mikrokomponenty, ale dokonce i kovové a keramické díly.

Navíc je to úsporné

Ve srovnání s hydraulickými stroji servo technologie a inteligentní řízení energie ROBOSHOTu má nižší spotřebu energie o 50 až 70%. V porovnání s elektrickými stroji jiných výrobců je FANUC úspornější o 10 až 15%. Méně komponentů, menší opotřebení a celosvětově nejnižší spotřeba energie. ROBOSHOT má i nástroj (LINKi) pro dálkovou správu. Ten zvládne sledovat a diagnostikovat až 100 ROBOSHOTů v reálném čase. 

Připojit to můžete samozřejmě i do systému FIELD, který popisujeme na začátku. Ostatně FIELD už běží ve stovkách továren v Japonsku, v ČR je nyní v testovacím režimu. Stejně tak App Store s aplikacemi bude v Česku plně dostupný až v příštím roce. Můžete se ale už nyní přihlásit do beta programu.

A jak jsou na tom VR a AR aplikace?

Rozšířená ani virtuální realita překvapivě nejsou zas tak brutálně populární, jak by se zdálo z mediálního humbuku. Ostatně i ve spotřebním průmyslu je zatím na trhu jediná pořádná (Česko-slovenská) hra Beat Saber. A v průmyslu se ta situace zase tolik neliší. Vyzkoušeli jsme si tak pouze na stánku Linde Material Handling VR simulátor řízení systémového skladového vozíku. Je to jen simulátor, ale i tak se z té výšky dělá špatně. Zrovna skladové vozíky ale jistě čeká brzy plná robotizace, nabízí to ostatně už i Linde. Navazuje to na japonské továrny, kde je zhasnuto a vše probíhá automatizovaně. Přichází věk ráje.

 

Nenápadný černý box je zařízení FIELD.

První průmyslový App Store. Bude to i nyní stejná revoluce, jako byl před deseti lety obchodní koncept Apple?

Kluci z Vysokého učení technického v Brně tisknou 3D roboticky. 

Obyčejný sériový dron DJI nese neobyčejný skenovací systém Eurydice. Při testovacím projektu se hledala fiktivní ztracená atomová bomba.  

Nejrychlejší pneumobil na světě. Jen tak, pro radost z vítězství.

Z kovu 3D způsobem vytištěný kovový implantát s otěruvzdorným povlakem z ČVUT.

Kolaborativní roboty zatím poklidně přehazují vajíčka, ale jejich popularita roste strmě vzhůru.

Karbonový sendvič z ČVUT.

Václav Vávra od japonského výrobce FANUC u stroje řady ROBOSHOT.

Linde s technoplyny už nemají nic společného. Automatizují skladové vozíky a pomáhají si na to s VR.