Zatímco v každém druhém odvětví způsobila digitalizace a robotizace otřes, budovy stavíme téměř stejně jako před 50 lety. Na obzoru se už ale rýsuje velká změna. Co byste řekli na samořídicí náklaďáky, fotografující robotické psy nebo roje dronů k utahování výztuží?
Stavebnictví patří k největším světovým odvětvím, připadá na něj 13 % celosvětového HDP a ročně se v něm utratí 10 trilionů dolarů. Produktivita přitom za posledních 20 let rostla jen o jedno procento ročně, zatímco průměr celkové ekonomiky je 2,8 %.
Firmy to ale nevidí jako problém, jako spíše potenciál pro zlepšení. Takový, který mohou využít výrobci robotických zařízení od prostých robotických ramen až po zcela autonomní samořídící stroje.
Lidí je málo…
Pandemie koronaviru jen zvýraznila problémy, se kterými se odvětví potýkalo dlouhodobě. Patří mezi ně nedostatek pracovní síly, neefektivita ve smyslu překračování rozpočtů a neplnění termínů, ale i limity lidského těla.
Svět se digitalizuje. Za poslední dekády vyrostla nová odvětví zaměřená na programování systému, softwarů nebo aplikací, která pohltila značnou část pracovní síly. Pomohl tomu i prudký nárůst služeb, související s raketovým růstem životního standardu.
Jednoduše řečeno, sehnat dělníky na stavbu je těžší než kdy dřív. Zvláště ty schopné.
… a jsou křehcí
Druhým problémem je naše vlastní křehkost.
“Práce se sádrokartonem je pro tělo velmi náročná a nástroje se za posledních 75 let téměř vůbec nezměnily,” tvrdí zakladatel robotické firmy Canvas Kevin Albert, jehož firma vyvinula robota pro sádrokartonování povrchů. “Zjistili jsme, že každý čtvrtý člověk, který se živil sádrokartonováním, musel předčasně ukončit kariéru kvůli zraněním, souvisejícím s prací.
Nahrazení části pracovní síly roboty by mělo pomoci tyto a podobné problémy odstranit.
“Pracovník teď místo samotného pokrývání povrchů jen navádí stroj a říká mu, co a kde má udělat. Každý zaměstnanec může navíc ovládat hned několik takových strojů, čímž se urychluje práce,” dodává Albert.
Nejde jen o zranění, ale třeba i celkové vyčerpání nebo chronické nemoci. Nehledě na to, že robot může narozdíl od člověka pracovat přes noc a druhý den ráno nepadne únavou.
“Pomůžeme tím lidem zůstat déle v aktivním věku a taky umožníme zapojit se do práce těm, kteří by toho jinak nebyli schopní,” dodává Albert.
Automatizované doly
Třetím problémem je neefektivní práce. Stavebnictví je notoricky známé pro překračování rozpočtů a nedodávání v termínech. Od 50. let minulého století dodneška poklesla produktivita práce ve stavebnictví podle ředitele firmy Built Robotics až o 50 %.
Na vině je množství faktorů od nedostatku lidí (a z toho vyplývající nutnosti nabírat ty nekvalifikované nebo nespolehlivé – podle zpravodajského portálu CNBC toto představuje problém pro 83 % zaměstnavatelů) až po sezónní faktory jako například velké mrazy v zimě nebo úmorná letní vedra, ve kterých se nedá pracovat vůbec, nebo jen velmi omezeně.
I tady může robotizace pomoci. Možná už jste slyšeli o samořídících autech od Tesly a dalších výrobců, které jsou momentálně ve fázi testování. Ale víte, že jejich industriální protějšky už v praxi dávno fungují? Jako první je začali využívat v těžařském průmyslu.
Proč zrovna tady? Zatímco ulice velkoměst jsou velmi komplexní, plné lidí a tudíž značně nepředvídatelné, těžba v dolech je do velké míry kontrolovaná. Stroje mají vymezený prostor pro jízdu a také jasně naplánovanou cestu z bodu A do bodu B.
Třeba společnost Caterpillar se pyšní titulem největší flotily samořídících nákladních vozů na světě, čítající okolo 200 vozů. Podle zástupců firmy tato auta za posledních 6 let přepravila 2 miliardy metrických tun materiálu.
Podobně fungují i automatizované stroje na farmách, které pomáhá navigovat GPS.
Bagry a buldozery bez řidičů
Jednou z vedoucích firem v oboru je Built Robotics ze San Francisca, založená bývalým inženýrem Googlu. Té se podařilo zautomatizovat hned několik typů běžně používaných strojů a vozů, třeba buldozery nebo bagry. K jejich provozu tak firmy nepotřebují lidského operátora, stroj stačí jen naprogramovat a pak už pracuje sám.
Další potenciál vidí firma v asfaltérech, zhutňovačích (používaných ke stlačování materiálu) nebo grejdrech (stavební stroje pro srovnávání velkých ploch).
“Ušetříte si tím dost času, protože můžete část práce zvládnout přes noc. Když přijdou ráno zaměstnanci na stavbu, pracují rychleji a efektivněji, protože za ně některé věci udělaly stroje,” říká k tomu viceprezident Built Robotics Gaurav Kikani.
Automatizované stroje díky efektivitě šetří čas, ale i náklady na benzín nebo pojištění. Jsou také přesnější a nezačnou dělat chyby ani po dvanáctihodinové směně, po které jsou lidští pracovníci až na výjimky téměř nepoužitelní. Tím je možné předcházet zbytečným nákladům na předělávání špatně odvedené práce.
Robotičtí psi a další vychytávky
Možná jste už slyšeli o robotických psech, kteří slouží jako alternativní mazlíčci pro děti. Ačkoli to zní neskutečně, tento typ robota se momentálně uplatňuje i ve stavebnictví. Jmenuje se Spot a vyvinula ho společnost Boston Dynamics k tomu, aby pobíhal po stavbě a svou 360° kamerou monitoroval průběh prací pro stavbyvedoucí, manažery i investory.
Dalším typem stavebního robota je TyBot, sloužící k pokládání a kotvení palubních výztuží mostů, na které se následně lije beton. Jde o náročnou, repetitivní práci, která je velmi nešetrná k lidským kloubům. TyBot dokáže zpracovat až 1000 kotvení za hodinu, tedy 10x tolik než lidský pracovník. A to bez pauz na obědy.
A ve vývoji je momentálně i skvadra dronů firmy SkyMul, určená k upevňování stavebních výztuží. Systém by měl fungovat tak, že celou stavbu nejprve zmapuje jeden průzkumný dron, který pak na jednotlivá místa vyšle skvadru upevňovacích dronů, které výztuže utáhnou. Průzkumný robot může podobně jako Spot sloužit k pořizování fotografií.
Zní to možná jako sci-fi, ale svět kolem nás se mění rapidním tempem. Pokud nechcete, aby vám ujel vlak, mrkněte se na způsoby automatizace pro svůj obor, které vám už dnes může dodat firma Fanuc. Efektivnější, přesnější a rychlejší výroba čeká jen na vaše rozhodnutí.