Alespoň základní povědomí o tom, jak vzniklo slovo robot, má v Česku téměř každý. Není divu, neexistuje mnoho slov, využívaných po celém světě, které mají původ právě v České republice. Lidé se setkali s názvem robot poprvé v roce 1921 při premiéře hry Karla Čapka R.U.R., která jej zprofanovala a dostala do povědomí široké veřejnosti. Málokdo však tuší, že samotný vznik slova robot má na svědomí jiný autor.

Kdo vymyslel slovo robot?

Spousta lidí přisuzuje původ slova robot právě autorovi hry R.U.R. Karlu Čapkovi. Ten však ve svém krátkém dopise v článku pro etymologický slovník oxfordské angličtiny uvedl, že to není on, kdo s myšlenkou přišel. Slovo robot vymyslel jeho bratr, malíř a spisovatel Josef Čapek.
Karel Čapek chtěl původně tvory ve své hře pojmenovat „laboři“, vycházel přitom z latinského slova labor, tedy práce. Definice se mu však příliš nelíbila. Zdála se mu umělá a neohrabaná, proto požádal o radu Josefa. Díky tomu dnes najdeme ve slovníku robota právě pod tímto českým názvem.

Jaký je vlastně význam slova robot?

České slovo robot se stalo populární po celém světě. Byla tak označována automatická a mechanická zařízení, včetně nejrůznějších domácích multifunkčních strojů a inteligentních hraček. V minulosti existovaly různé definice pro význam slova robot a nikdo skutečně nevěděl, co je robot a co ne. Robot ve slovníku cizích slov je definován jako „zařízení, automaticky reagující na podněty okolí a současně na toto okolí zpětně působící.“

Oficiální definice robota, kterou vymyslela Mezinárodní organizace pro standardizaci definice robota, je však mnohem složitější. Robot je dnes v normě ISO 8373 definován jako „automaticky řízený, opětovně programovatelný, víceúčelový manipulátor pro činnost ve třech nebo více osách, který může být buď pevně upevněn na místě, nebo mobilní k užití v průmyslových automatických aplikacích.“ Josef Čapek by byl asi překvapen, jak složitě dnes vysvětlujeme jeho původní název pro umělé lidi.

Čapkovi Rosumovi Univerzální Roboti byli lidstvu hrozbou

Přestože autorem slova robot není Karel Čapek, do povědomí lidí se dostalo právě díky tomu, že jej použil ve svém divadelním dramatu R.U.R. neboli Rosumovi Univerzalni Roboti. V Čapkově hře nenajdeme roboty v moderním smyslu slova. Autor tak pojmenoval nejmodernější koncepci živých forem, tedy vlastně umělé lidi, stvořené člověkem. Naproti tomu, aby se narodili a rostli, byli roboti sestaveni a smontováni.

R.U.R. začíná v továrně na výrobu robotů androidů, kteří vypadali jako skutečné lidské klony. Roboti byli sestaveni proto, aby sloužili lidem, mohli však zcela jasně uvažovat a jednat ve svůj prospěch. Spisovatel varuje před negativními vlivy techniky, která se mohla lidem vymknout z ruky a stát se jejich záhubou. Hra měla obrovský úspěch, byla přeložena do více než třiceti jazyků. Pokud vás děj dramatu zaujal, kniha Karla Čapka R.U.R. je ke stažení v PDF i v jiných formátech zdarma na stránkách Městské knihovny v Praze. V případě, že preferujete poslech, jednotlivé kapitoly najdete na webu Českého rozhlasu.

Životný nebo neživotný robot?

Přesto nebo právě proto, že je robot českého původu, spoustě lidem dělá problém správné skloňování slova robot. Je robot životný, nebo neživotný? Opět se přesvědčujeme o tom, jak umí být čeština zapeklitá. Původně jsme využívali pro slovo robot vzor les a bylo tedy výhradně neživotné, což přetrvalo u robotů, které běžně využíváme ve výrobě. Zatímco průmyslové roboty jsou stále neživotné, pro inteligentní roboty androidního typu běžně používáme skloňování podle životného vzoru pán.

Znamená to snad, že Čapkova myšlenka dostává reálný rozměr? Máme se připravit na roboty, které se budou pobodat živým lidským formám života? Pravdou je, že skuteční inteligentní roboti, podobní lidem s lidskými vlastnostmi, se i dnes objevují především ve sci-fi filmech a průmyslová robotika nabrala trochu jiný směr.