Zatímco u robotů humanoidů se vědci snaží dosáhnout co největší podobnosti s člověkem, průzkumný robot musí splňovat jiné požadavky. Ať už se jedná o vesmírné roboty, které jsou určené ke zkoumání cizích planet, nebo o roboty, jež hledají oběti na místě katastrofy, všechny by se měly v první řadě dobře přizpůsobit každému prostředí.

Robotický had zvládal vertikální pohyb po písku

Jedním z nejdůležitějších požadavků na průzkumné roboty je schopnost pohybovat se dobře po jakémkoliv povrchu. Roboty přitom dlouho nezvládaly například pohyb po písku, který se vyskytuje na celé řadě neprobádaných a pro člověka nepřístupných míst.
Prvního robota, který byl schopen pohybu po písku, vyvinuli vědci z Carnegie Mellon University (CMU). Jednalo se o robota podobného hadovi, který bez problémů zvládal horizontální pohyb v pouštích a v jiném písečném prostředí. Problém však nastal, když byl robot vyslán na misi v Rudém moři. Tam se ukázalo, že není schopen vystoupat do vysokých písečných svahů.

Vědci se inspirovali u chřestýše rohatého

Výzkumníkům z CMU naštěstí přispěchali na pomoc vědci z Georgie Institute od Technology a z Oregon State University, kteří se zaměřili na pohyb chřestýše rohatého. Ten žije v pouštích v Jižní Americe a dokáže se pohybovat hladce i po vysokých písečných dunách tak, že přenáší své tělo ze strany na stranu a tvoří za sebou stopu ve tvaru písmene S.
Aby pochopili pohyb tohoto hada skutečně komplexně, dohodli se výzkumníci se ZOO v Atlantě, kde vyrobili svahy s pískem, které nakláněli do různých úhlů. Poté zachytili vysokorychlostní kamerou pohyb chřestýše ze dna na vrchol, díky čemuž zjistili, jak skutečně funguje jeho tělo.

Chřestýš se pohybuje vlnivým pohybem

Zajímavým zjištěním bylo to, že had při šplhání po písečné duně pohybuje tělem ve dvou nezávisle ovládaných vlnách. Proto může průběžně poměr těchto vln vertikálně i horizontálně přizpůsobovat povrchu. Chřestýš má stále pod kontrolou, které části jeho těla jsou v kontaktu s pískem, a se zvyšující strmostí svahu zvyšuje také celkovou kontaktní plochu.

Vědcům se podařilo zachytit pohyb chřestýše natolik podrobně, že byli schopni naprogramovat jej do pohybů robota. Ten díky tomu vyleze svahy a vysoké písečné duny, které nikdy dříve nebyl schopen zdolat. Biologie a fyzika v této robotické studii spolupracovala způsobem, jaký nebyl nikdy dříve použit. Podívejte se na video o tom, jak probíhal výzkum odborníků z CMU!

Zdroj: Georgia Tech

Napadá vás, při jakých dalších činnostech by se dal podobný had využít?