V Šanghaji se právě staví továrna budoucnosti, jejímž cílem bude naplnění těch nejnáročnějších potřeb průmyslových technologií a výroba cobotů, které mohou zcela změnit svět automatizace. 

Čína mění přístup k robotice

Továrna, která by měla být dostavená už v roce 2020, má být místem, kde roboty budou vyrábět další roboty. Řadu takovýchto továren budoucnosti vyrábějících průmyslové roboty má již řadu let také společnost FANUC. Díky tomu dokáže čelit konkurenci, i když působí v zemi s jednou z nejdražších pracovních sil na světě.

Moderní robotická technologie v Číně bude do značné míry poskytovat kolaborativní automatizační řešení známé jako coboty, které mají místo nahrazování pracovní síly s lidmi spolupracovat. 

Budoucnost je ve spolupráci s coboty

Archetypální obraz futuristické továrny zahrnuje houfy plně automatizovaných robotů nonstop pracujících bez živého člověka v dohledu. V zemích, jako je Indonésie, Vietnam a Filipíny, předpovídá Mezinárodní organizace práce Spojených národů enormní nárůst automatizovaných strojů, které během příštích 20 let mohou nahradit přibližně 137 milionů pracovníků. 

Avšak takový scénář by mohl být katastrofou pro Čínu, nejlidnatější národ světa. Proto Čína stojící v popředí globální robotické revoluce, položila základy alternativního modelu. Výsledkem by měl být svět průmyslu, kde budou coboty spolupracovat s lidmi a vytvoří poloautonomní výrobní proces vycházející ze silných stránek obou. 

Trh s coboty rychle roste

Společnost Universal Robots se sídlem v Dánsku je největším výrobcem cobotů na světě. Ve zprávě z roku 2017 vypracované společností Shenzen Gaogong Industry Research Consulting Co. předpověděla, že čínský trh s roboty bude mít do roku 2020 cenu neuvěřitelných 190 milionů dolarů. Rychlý tržní růst má přitom zahrnout 12 000 spolupracujících robotických jednotek. 

O spolupracující roboty vzrůstá zájem po celém světě. Telekomunikační firma ZTE a výrobní gigant Foxconn nakupují velké množství cobotů. V listopadu 2018 se čínská technologická společnost Lenovo spojila s firmou IDC, aby stanovila svou vizi budoucnosti výroby postavené na spolupráci lidí a strojů. 

Předpokládá se, že mezinárodní poptávka po cobotech se v letech 2015 až 2020 desetinásobně navýší. Navíc se očekává, že se do roku 2025 globální trh s roboty dotkne 9 miliard dolarů. Růst trhu je zatím nejvíce patrný v Číně, kde se poptávka po cobotech zvyšuje na 110 % ročně ve srovnání s 60 % celosvětově.

Velká pomoc malým a středním podnikům

Na rozdíl od robotů nejsou coboty určeny pro plně automatizovanou průmyslovou výrobu ve velkém měřítku. Jsou navrženy tak, aby převzaly řadu úkolů zaměřených na pomoc svým spolupracovníkům, což je činí obzvlášť atraktivní pro menší a střední firmy, které jsou páteří většiny rozvíjejících se ekonomik. Malé a střední podniky představují 90 % všech podnikatelských subjektů v Číně a 60 % hrubého domácího produktu v této zemi. Proto nová čínská strategie slouží jako šablona, kterou mohou pozorně sledovat i další země od Indie přes Indonésii až po Etiopii. 

Výzkumy ukazují, že by coboty mohly být velmi užitečné pro pracovníky se zdravotním postižením a daly by se aplikovat i v domácím prostředí. Německá firma Bosch provedla roku 2018 výzkum financovaný německou federální vládou a potvrdila, že schopnost pracovat bezpečně a v souladu s lidmi dělá coboty zvláště užitečnými pro firmy s tělesně postiženými pracovníky.

„Tradiční roboty jsou již dlouhou dobu důležitou součástí automobilového průmyslu,“ říká Adam Sobieski, generální ředitel Universal Robots v Číně. „Ale jiná odvětví, zejména menší a střední podniky, mají vyšší požadavek na flexibilitu. To znamená rychlejší tempo růstu cobotů,“ dodává Sobieski.

Spolupráce s coboty je naprosto bezpečná 

Pedro Neto, profesor strojního inženýrství na univerzitě v portugalském městě Coimbra poznamenává, že coboty pracují s nižší rychlostí než průmyslové roboty a jsou navrženy tak, aby snímaly pohyb uživatelů v těsné blízkosti, což lidem umožňuje bezpečně pracovat vedle nich. Coboty jsou také schopny intuitivně interagovat s lidmi mnohem plynulejším způsobem. „Dokážou to kombinováním koordinačních a kognitivních schopností člověka s přesností robotů a jejich schopností provádět monotónní úkoly,“ vysvětluje Neto. 

Poptávka rychle stoupá

Koncept cobotu se poprvé objevil v polovině 90. let, ale donedávna zaujímal v automatizaci jen malou část celého robotického průmyslu. Coboty v současnosti přestavují asi 5 % globálního trhu s roboty. Pomalu ale jistě však roboty dohánějí. Podle společnosti ABI Research pro analýzu trhu se globální výnos z kolaborativních robotů v letech 2016 – 2025 meziročně zvýší o 49,8 %. V případě průmyslových robotů půjde o 12,1 % a komerčních robotů 23,2 %. Na základě šetření ABI Research bude v oblasti cobotů jasně dominovat Asie v čele s Čínou. 

Růst poptávek po cobotech je částečně způsobený tím, že jsou coboty cenově dostupnější, než kdy dřív. Průměrný cobot nyní stojí kolem 24 000 USD ve srovnání s 35 000 USD v roce 2017. Očekává se, že do roku 2020 klesne cena pod 20 000 USD. „Pokroky v technice, snižování nákladů na technologie a zvyšování nákladů na lidskou práci činí kolaborativní roboty ekonomicky výhodnějšími pro menší a střední podniky,“ říká Lionel P. Robert Jr., docent na univerzitě v Michiganu. Coboty nabízejí větší flexibilitu a jsou snadněji programovatelné a provozuschopné než plně automatizované systémy. To znamená, že je společnosti mohou používat pro více procesů a nepotřebují k tomu podrobné technické know-how. 

Kooperativní roboty FANUC

Svět, ve kterém lidé spolupracují s roboty, je cílem i pro FANUC. Coboty se postupně stávají klíčovou součástí týmů v mnoha průmyslových odvětvích. Společnost FANUC vyrábí 6 modelů cobotů, které nabízí větší užitné zatížení a více možností, než kterákoliv jiná značka kooperativních robotů. 

Coboty FANUC řady CR pracují po boku lidí bez nutnosti bezpečnostních plotů. Jakmile se cobot dostane do přímého kontaktu s osobou nebo pevným předmětem, citlivý senzor ho okamžitě zastaví. Výhodou je také přizpůsobitelné nastavení rychlosti a bezpečnosti, což poskytuje větší svobodu při páci ve sdílených pracovních prostorách. 

Navzdory zelenému exteriéru fungují spolupracující roboty jako jakýkoliv tradiční žlutý robot FANUC. Jsou schopny spolehlivě zajistit opakování pohybů při zachování stejné obratnosti. Prověřená technologie a naprostá spolehlivost otevírá svět nových možností automatizace především v automobilovém průmyslu, při balení výrobků, u distribuce nebo kovoobrábění. 

Čína jako modelový příklad

Čína v odvětví průmyslové automatizace čerpá velké zahraniční investice. Může se totiž pochlubit mnoha výhodami, kterých nemohou jiné země dosáhnout. Podle Lionela P. Roberta Jr. z Michiganské univerzity existuje infrastrukturní prostředí pro rozmístění a testování cobotů, které je srovnatelné s rozvinutými zeměmi. „Podobné pokusy implementovat systémy spolupráce v USA vyvolaly obavy ohledně bezpečnosti, které následně vedly k nedostatečnému využití cobotů kvůli přílišné opatrnosti. V komunistické Číně takové obavy nehrozí,“ dodává Robert. Data shromážděná z těchto aplikací v reálném světě pomáhají vylepšovat technologie cobotů a připravit tak cestu pro další generaci kolaborativních robotů.

Větší podniky, které si mohou dovolit plně automatizovat svůj výrobní proces a zaměstnávat inženýry se znalostmi v programování a údržby složitějších systémů, budou mít pro coboty stále málo využití. A i přes pokroky v technologiích budou stále existovat určitá omezení. Avšak pro podniky, které nechtějí nebo nemohou zaměstnat celou řadu tradičních robotů, budou coboty stále atraktivnější možností modernizace jejich výrobních linek. Pokud budou tyto firmy hledat model, který by mohly následovat, pravděpodobně se jim v hledáčku objeví jedna jediná země: Čína.