S ambiciózním projektem změnit tvář Měsíce a zároveň vyřešit problémy s energetikou na Zemi přišla japonská firma Shimizu. Plánuje stavbu obřího prstence ze solárních panelů, který vybudují na dálku ovládané roboty. Že vám tato představa zní jako science fiction? Nikoli. Jde o blízkou budoucnost.

 

Měsíc bude sloužit jako zdroj energie
Zdroj: Shimizu Corporation

Jako na nevyužitou příležitost a obrovský zdroj energie hledí Shimizu Corporation na studené oko Měsíce. Japonská společnost, která ve svém oboru není žádným nováčkem a rozhodně netrpí nedostatkem vizí, se hodlá svézt na vlně zájmu o sluneční energii a právě na našem jediném měsíci hodlá zbudovat gigantický projet – čtyři sta kilometrů široký a 11 tisíc kilometrů dlouhý pás solárních panelů.

 

Energie z panelů pak bude pomocí mikrovlnných a laserových paprsků vysílána na přijímací stanice na Zemi, kde bude přeměňována na elektrický proud a posílána do rozvodné sítě, napsal deník The Daily Telegraph.

 

„Projekt Měsíční prstenec (Luna Ring) by byl schopen zajišťovat pro naši planetu 13 000 terawattů elektrické energie,“ uvedla tokijská konstrukční společnost Shimizu, která projekt blízké budoucnosti navrhla. Pro srovnání, například Spojené státy za celý rok 2014 vyprodukovaly pouhých 4100 terawattů elektřiny.

V reakci na zkázu elektrárny Fukušima

S touto myšlenkou přišla společnost Schimizu již před havárií v japonské jaderné elektrárně Fukušima, která byla poškozena po zemětřesení a následnou vlnou tsunami v březnu 2011. Spory o budoucnost jaderné energetiky v zemi pak zájmy o projekt poté proto znovu oživily, uvedl deník.

Dlouhý pás solárních panelů na Měsíci
Zdroj: Shimizu Corporation

Ve svých plánech Schimizu přisuzuje velkou roli na dálku ovládaným robotům. S nezbytnou podporou týmu astronautů, kteří by řešili především krizové situace, by pak odvedli kus práce a postupně poskládali obří prstenec solárních článků. Suroviny potřebné k megastavbě by přitom byly získávány z větší části přímo na Měsíci, a to především kvůli zjednodušení zásobování celého projektu.

 

Prstenec by měl zpočátku průměr několik kilometrů, postupně by se však rozrůstal až na finálních čtyři sta kilometrů. Solární panely by přitom byly rozestavěny i na odvrácené straně Měsíce.

Projekt odstartuje za dvě dekády

K jaké sumě se ambiciózní futuristický projekt vyšplhá, to se společnost stále zdráhá odhadnout. Ovšem pokud získá na realizaci gigantické solární elektrárny na Měsíci potřebné prostředky a její stavbě nebude nic z legislativního pohledu bránit, práce na výstavbě by mohly započít už kolem roku 2035.