Role zemědělství se zvyšuje nejen s rostoucí světovou populací, ale v poslední době také vlivem vojenského konfliktu na Ukrajině, která je důležitým vývozcem zemědělských surovin. O to více je v současnosti potřeba zefektivňovat toto odvětví tak, aby byl pokles zemědělské produkce co nejméně citelný. Proto také v zemědělství dostává čím dál větší slovo robotizace. Při jakých činnostech nachází užití?

Vysévání

Setí a sázení je začátkem cesty každé plodiny. Tuto činnost většinou zastává klasická zemědělská technika, kterou však řídí člověk, a proto je k provozu obvykle nepostradatelný. Přesnost secí techniky se navíc liší podle jednotlivých strojů, takže se u některých stává, že je vysévání často nepřesné a proto také neefektivní.

S těmito překážkami si umí poradit některá robotická řešení, zaměřená právě na sázení semen. Nejen že dokážou fungovat autonomně, ale díky propojení robotických funkcí s geolokačními prvky umí takový robot efektivně vysévat a chytře se přizpůsobit terénu.

Postřiky

Když dojde na plevel nebo škůdce, je potřeba nasadit razantní řešení, které však bude s největší pravděpodobností působit i tam, kde nemá. Plošná aplikace postřiků tak může napáchat spoustu škody, byť bez ní by ztráta přišla stejně. Jak to vyřešit? Moderní technika má v rukávu roboty s mikrorozstřikovači, které dokážou rozpoznat území působnosti škůdce a zacílit postřik jen na tuto oblast.

Plení

U plevelu zůstaneme, protože ani ve skutečnosti se ho nedá zbavit jen tak. A zemědělci by o tom mohli něco povídat. Plení je velmi náročná činnosti, jak fyzicky, tak časově. Existují však autonomní roboty, které dokážou rozeznat nežádoucí rostlinu už v raném stadiu a vytrhnout ji ze země dřív, než stačí expandovat na větší plochu.

Zavlažování

Léta jsou čím dál víc horká a suchá, tudíž se ze zalévání stává velké téma. Kolísavé stavy zdrojů užitkové vody nás nutí zamýšlet se nad tím, jak ji co nejefektivněji využívat při zavlažování, aby se vody ušetřilo co nejvíc a zároveň bylo pole dostatečně hydratované. Podobně jako u postřiků (nebo třeba hnojení) najdou i při zalévání využití autonomní robotické systémy, které rozpoznají, kde a jak moc je zrovna potřeba kropit.

Analýza (nejen) půdy

Zatímco klasický sběr vzorků půdy, jejich odeslání do laboratoře a čekání na výsledek rozboru obvykle zabere dlouhou dobu, s robotickým řešením zvládnete tento úkon mnohem rychleji. Robot dokáže pomocí metody Lidar zaznamenávat stav půdy i rostlin, porovnává je, shromažďuje a rovněž sbírá, takže dokáže v dlouhodobém horizontu sledovat například chování jednoho druhu rostliny či plodiny v určitých podmínkách. Ke sledování stavu pole ze vzduchu se pak běžně používají drony.

Sklízení

Pro monotónní práci jsou roboty jako dělané, a sklizeň patří rozhodně mezi takové činnosti. Pokud chcete využít lidskou sílu na užitečnější úkony, svěřte sklízení úrody robotům. S obilím si běžně poradí klasické robotické aplikace, ke sklizni ovoce je už ale potřeba sofistikovanějších „multi-talented“ robotů.

Po sklizni následují procesy, které bychom už zařadili spíše do potravinářského průmyslu. Jak robotizace mění toto odvětví se dozvíte v tomto článku.