Pokud jste si po přečtení názvu článku mysleli, že vás robotické rameno obslouží u
přepážky ve vaší bance, vyvedeme vás rychle z omylu. Vysvětlení se vlastně nabízí samo –
vždyť kolik z nás ještě vyřizuje běžné bankovní služby osobně na pobočce? Většina lidí si
zvykla na využívání internetového a mobilního bankovnictví, a právě to je doména robotů,
jejichž činnost vám přiblížíme. V tomto případě totiž platí, že robot = software.
Pod pojmem „robot“ se už dlouho neskrývá jen objemný průmyslový stroj či menší
kolaborativní rameno. Robotizace služeb a konkrétně bankovnictví je trend, který zrychluje
zákaznický servis a zároveň šetří lidskou práci tam, kde nenachází efektivní využití.
Co přesně roboti v bankovním sektoru dělají? „Klientům nejčastěji radí s přihlašováním do
jejich bankovnictví, nastavením limitů platebních karet, PIN kódy nebo třeba při sjednání
nových služeb,“ popisuje Roman Macháček, zástupce tiskové mluvčí Air Bank, v
Hospodářských novinách.
Pro robotizovaný prvek se v podobných případech hodí příznačnější označení virtuální
asistent. Tento digitální pomocník zvládne odbavit celou řadu činností, avšak stále
nedokáže fungovat bez lidské pomoci a zásahu. Obecně ale platí, stejně jako v případě
průmyslových robotů, že bankovní software „osvobozuje“ člověka od zdlouhavých a
repetitivních manuálních činností.
Ať už jde o automatické třídění dokumentů, přepisování údajů nebo vyřizování zákaznických
dotazů, díky softwaru mají pracovníci banky od těchto mnohdy úmorných činností větší klid a
prostor pro efektivnější využití svého potenciálu. Robot umí například zprocesovat i zrušení
účtu, kdy se postará o kompletní proces – od zaslání dopisu o odstoupení od smlouvy až po
vyřízení všech potřebných náležitostí a oprávnění.
Klasických bankéřů i poboček ubývá
Rostoucí trend v automatizaci bankovnictví potvrzují také data. Banky čím dál více ruší své
kamenné prodejny, které už logicky pozbývají na svém významu a ustupují dostupnějším
online službám. Mezi lety 2019 a 2020 se například uzavřelo 120 kamenných poboček bank
v Česku, stejně tak ubývá bankovních poradců. Z bank se tak postupně stávají spíše
technologické společnosti.
„Mezi devíti tisíci našich zaměstnanců je klasických bankéřů menšina,“ potvrzuje šéfka
digitálních inovací ČSOB Michaela Lhotková pro server E15. Je to zkrátka tím, že co dříve
musel dělat bankéř, zvládá (a navíc mnohem efektivněji) umělá inteligence.
Bankovní sektor navíc není jediným segmentem, který se naučil využívat potenciálu robotů
ve svůj prospěch. Virtuální asistenti se dokážou popasovat s činností operátorů v call
centrech, náborových specialistů, pokladních nebo překladatelů.
Bez lidského faktoru se však ani v těchto odvětvích nedokáže robot o vše postarat sám. S
nasměrováním člověka však pomůže s úkony, které tak trochu marní čas zaměstnanců a marní jejich nezaměnitelnými, ryze lidskými dovednostmi. A přesně v tom role robotů je, ať
už v bankovnictví, nebo třeba automobilce.