Mezi firmami často převládá názor, že roboty jednoho dne plně nahradí lidskou pracovní sílu. Můžeme se jen dohadovat, kdy přesně by měl ten den nastat, ale pragmatičtější by bylo zamyslet se nad tím, zda k tomu může opravdu dojít. Pokud se na téma zeptáte odborníků, dostanete jednoznačně negativní odpověď. I přes svou zdánlivou dokonalost by totiž stroje jen těžko mohly spolehlivě fungovat bez pomoci člověka.

„Nadměrná automatizace se ukázala být chybou. Mojí chybou. Lidé jsou podceňovaní,“ uznal před několika lety i sám Elon Musk, světoznámý filantrop a také ředitel automobilky Tesla. Právě v ní se rozhodl vsadit téměř vše na jednu kartu – roboty a stroje. „Celý výrobní proces to ale paradoxně zpomalilo,“ dodal Musk.

Cenný lidský faktor totiž stroji nenahradíte. O tom už ostatně dlouho vědí i ve společnosti Flex, která je globálním partnerem v oblasti technologií, dodavatelských řetězců a výrobních řešení. Právě Flex dlouhodobě razí filozofii vyvážené spolupráce mezi roboty a lidmi.

„Naše zaměstnance vidíme jako klíč k účinné automatizaci. Ta sice může sama o sobě zvyšovat efektivitu i produktivitu, zkvalitnit produkty nebo snížit pracovní rizika. Jenom to ale nestačí,“ vysvětluje Francois Barbier, CEO společnost Flex.

Roky zkušeností nebo kritické myšlení zaměstnance totiž nenahradí ani ten sebelepší robot. Technologie je většinou naprogramovaná jen na vykonávání určité činnosti, a přestože se díky ní mnoho oborů posunulo vpřed, ve srovnání s flexibilitou člověka a jeho schopností řešit mimořádné situace je to stále málo.

„Proto je ideální vyvážená kombinace lidí a robotů. Každý z nich dělá tu činnost, která mu sedne nejlépe. Proto je ve většině našich linek patrná efektivní spolupráce člověka a stroje,“ říká Francois Barbier.

V kooperaci lidí s roboty vidí spoustu výhod. Například zlepšení kvality práce – díky robotům, které jsou ideální na mechanicky náročnou, špinavou nebo monotónní práci, se mohou jejich lidští „kolegové“ soustředit na inovativnější úkoly.

Dalším přínosem je zvýšení bezpečnosti práce, jelikož se u robotů nemusíme strachovat například o to, že z nepozornosti upustí těžký předmět a zraní se. Pokročilejší roboty už navíc umí rozpoznat z lidského chování hrozbu a zastavit chod včas, aby nedošlo k nehodě.

V neposlední řadě přináší automatizace také vytváření nových pracovních příležitostí. Ačkoliv to může znít nelogicky, díky neustálému vývoji technologií zároveň roste také potřeba zaměstnanců rozvíjet se. Se zvyšováním kvalifikace se tak otevírají nové i profesní možnosti.

Zero defect

Společnost Flex má přes 100 závodů v 35 zemích světa a denně vyrobí miliony produktů, od nabíječek na mobilní telefony až po zařízení, která svou velikostí zaplní celou místnost. Pro Flex je tak velice důležitá preciznost výroby, i proto společnost plně automatizovala téměř 70 % všech svých procesů. Mimochodem, pokud byste čekali, že se to projeví na masivním úbytku lidských pracovních sil, jste na omylu – Flex většinu zaměstnanců udržel, například tím, že je zaškolil na nové pozice související s automatizovanými linkami.

Vysokou úroveň kvality se Flex snaží zachovat pomocí přístupu „zero defect“, jehož cílem je eliminovat jakékoliv nedostatky a vady na vyprodukovaném zboží. V tom pomáhá firmě právě automatizace, protože jedině pak se může zaměstnanec plně soustředit na detekci závadných produktů.

To je klíčové například u elektroniky, kde jsou nároky na spolehlivost a dokonalost výrobků nejvyšší. Důležitost přístupu „zero defect“ se promítá do mnoha oborů, v nichž Flex figuruje.

Například při spolupráci na čím dál využívanějších asistenčních systémech pro řidiče, jelikož by bylo životu nebezpečné, kdyby se v rozjetém automobilu objevila nečekaně zásadní vada. To samé platí pro medicínu, kde musejí být přístroje opravdu přesné, třeba při určování hladiny glukózy.